O vstupní šíji gotického sklepa ze 14. století

Město Ústí nad Labem vyrostlo v průběhu času na levém břehu řeky Labe při soutoku s řekou Bílinou. Nevíme, jak ve středověku vypadalo dnešní Mírové náměstí, kdy se zde začaly stavět domy. Zbyly nám po nich kamenné základy a doklady o životě jejich obyvatel v odpadních jámách. Domy byly většinou dřevěné, střechy měly pokryté šindelem a vstupovalo se do nich z náměstí nebo dvorem. Obydlí patřila zpravidla řemeslníkům, obchodníkům a bohatým měšťanům, kteří se starali o vedení města. Každý řemeslník provozoval své řemeslo u svého domku pod širým nebem. Proto se nám dodnes zachovaly některé názvy ulic, které připomínají, kdo zde žil a pracoval.

Ulice Hrnčířská, V Jirchářích, Hornická, V Kutišti, Pivovarská apod. Ulice a uličky mezi domy byly nedlážděné, lidé vyhazovali odpadky oknem přímo před dům. Často město vyhořelo nebo ho postihla nějaká přírodní či jiná katastrofa. Jak se postupem času navyšovala zemina, sklepní prostory se propadaly stále hlouběji a nakonec po domech na povrchu země nezbylo nic. Gotický ráz města Ústí nad Labem zanikl v době husitských válek. Německá vojenská posádka i část obyvatelstva z města utekla a vítězní husité město po bitvě Na Běhání v roce 1426 úplně zničili. Vyplenili a vypálili ho tak, že zůstalo po tři roky opuštěné.

Život se časem do města vrátil. Nová stavení vyrůstala na základech starých, proto když se v současnosti staví na Mírovém náměstí nové budovy, archeologové často nacházejí pozůstatky po původních stavbách. V roce 2006 bylo objeveno při záchranném archeologickém výzkumu, předcházejícímu stavbě paláce Zdar, torzo tak zvané gotické vstupní šíje.

Vstupní šíje vedla do podzemní části (suterénu) gotického domu stojícího v severní části náměstí. Byla to jakási chodba do středověkého ústeckého podzemí. Sklepy se již nacházely pod plochou náměstí. Sloužily zřejmě jako ke skladování potravin a vína. Původní dům se vstupní šíjí je datován do 14. století, přestavba domu a výrazné úpravy šíje do 16. století. Šíje je postavena z lomového znělcového kamene pojeného velice pevnou vápennou maltou. Dnes její část, asi 3, 5 metru dlouhou kamennou stavbu, najdeme jako památku na dávnou historickou minulost našeho města natrvalo umístěnu v prostorách Paláce Zdar.