Zámecký hvězdář

V osmnáctém století býval Třemešek v držení Žerotínů. Posledním z nich, kdo zdejší panství vlastnil, byl Josef Karel ze Žerotína. Nebyl však známý jen jako šlechtic a hospodář. Ze všeho nejvíc ho totiž přitahovalo něco, co bylo mnohem dál než hranice jeho panství – hvězdná obloha. Josef Karel se hvězdářstvím zabýval s takovou zálibou, že se rozhodl upravit věž třemešského zámku a zřídit v ní malou observatoř. Podle obecní kroniky a dalších místních pramenů k tomu došlo roku 1751. Od té doby se za jasných nocí mělo ze zámecké věže ozývat ticho přerušované jen kroky muže, který vystupoval vzhůru za svými hvězdami. Jeho dalekohled nebyl obyčejný. Pro třemešskou observatoř jej zhotovil Jesse Ramsden, slavný anglický optik a výrobce vědeckých přístrojů. Dalekohled měl achromatickou soustavu čoček a ve své době patřil k nejlepším evropským hvězdářským přístrojům. Tak mohl Josef Karel ze své zámecké věže pozorovat to, co většina lidí kolem něj nikdy nespatřila. Planety, hvězdy a další světla na noční obloze byly pro něj světem plným otázek. Snad právě proto se o něm mezi lidmi začalo vyprávět jako o zámeckém hvězdáři. Když večer zámek utichl, v okolí se rozprostřela tma a nad střechami se pomalu objevovaly první hvězdy, nahoře stál Josef Karel u svého dalekohledu. Nikdo dnes neví, co všechno tehdy ze své věže spatřil.

Ví se však, že jeho zájem o hvězdy byl skutečný a že si kvůli němu nechal zřídit na Třemešku vlastní observatoř. Roku 1771 pak Třemešek prodal své sestře Antonii Oktávii Stillfriedové a kapitola Žerotínů na zdejším panství skončila. Zůstala ale vzpomínka na muže, který v době, kdy se většina lidí dívala hlavně k zemi, dokázal celé hodiny hledět vzhůru.