Čarodějnice ve Strupčicích

Mnoho neplech natropily čarodějnice při stloukání másla. Ve Strupčicích v č. 14 měli také jednou začarované mléko. Ať tloukli, jak chtěli, máslo utlouci nemohli. Hospodyně se zeptala jedné cikánky, co by se proti tomu dalo dělat. Ta hned věděla prostředek, jak čarodějnici zneškodnit. Musí prý jít někdo za svítání na tři křižovatky a přinést z každé oblázek. Tyto tři oblázky se mají vařit a vodou po nich se musí vypláchnout máselnice. Všechno se ale má dít mlčky, nikdo cizí o tom nesmí vědět. Hospodyně cikánčinu radu přijala a ihned se domluvila se svými služkami. Ty se mezi sebou dohodly, že pro kamínky půjde nejmladší. Byla to hezká a čiperná dívka z Kyjic a měla ve vsi hocha, se kterým se každý večer scházela. Její milý byl vždy zvědavý, co se u nich v práci děje, a tak mu bohužel zamilovaná povídálka prozradila i toto tajemství. A to byla chyba. Na druhý den brzo ráno ji starší služka probudila, aby se vydala na cestu. V osm hodin však dívku ještě nikdo neviděl. Její družky myslely, že snad znovu usnula a šly se do její komůrky podívat. Našly dveře sice odemčené, přesto je však musely otevřít násilím. Za dveřmi ležela na zemi ubohá dívka mrtvá, krev jí prýštila z úst i z nosu, na ramenou měla pět podlitých pruhů od drápů čarodějnice. Všichni na statku nešťastnici litovali, rodiče si rvali zármutkem vlasy a selka, aby odčinila svou vinu na jejím skonu, dala jí vystrojit krásný pohřeb.