O kopci Vyškovec - pohanském obětišti a místu sletu Čarodějnic

Nedaleko Úsova se nachází kopec, kterému se říká Vyškovec. V dřívějších dobách se lid na Úsovsku živil také chováním ovcí. V místním panském dvoře měli veliké stádo, které muselo pást dvanáct místních pasáčků, dětí z městečka. Tito pasáčci chodili stádo pást na kopec severně od Úsova. Protože to bylo ve „výšce“ a pásli se tam „ovce“, začalo se tomuto kopci říkat „Vyškovce“. Pasáčci říkali, že pasou na Vyškovce, z čehož se postupem času přejmenoval kopec na nynější Vyškovec. Tento je z jedné své strany ukončen strmou skálou. O tomto místě se vypráví, že tam stával zámek v kterém žilo spousta poddaných. Majitel zámku měl krásnou dceru, která si měla vzít za manžela cizího krále z daleké země. Když však přišel, tak ho odmítla, protože byl na jedno oko slepý, a on celý zámek proklel a všechno se hned proměnilo v kámen. Tak vzniknul kamenný zámek s velkou kamennou zahradou před ním, ale protože to už je hrozně dlouho, co se to vše událo, tak kámen zvětral a skoro celý se rozpadl. Zůstala po něm jenom strmá kamenná stěna na kopci Vyškovci.

Na kopci Vyškovci je uprostřed pole místo, které se neobdělává a rostou tam odedávna dva keře. Na tomto místě dříve nekřesťané uctívali svého Boha Slunce. Měli tam obřadní kámen a nosili tam své dary s tím, že potom budou mít dobrou úrodu. Dostali se však k tomuto místu svatí Cyril a Metoděj, kteří tomuto pohanskému náboženství udělali konec. Občas se potom ještě sice stalo, že se tam někdo pokusil něco obětovat, ale byly to pouze ojedinělé pokusy. Na začátku devatenáctého století se tam ještě stále nacházely zvířecí kosti, ale ty byly zničeny. V dnešní době toto místo neslouží jako pohanské obětiště, ale stále má svou sílu, a přežívá netknuté uprostřed pole.

Vždycky, když bylo svatého Jana Křtitele, tak se na místo zvané Vyškovec slétali čarodějnice z širokého okolí. Tu noc bylo obvykle špatné počasí, foukal silně vítr a pršelo. Měsíc ani mraky nebyly vidět a krávy a kozy ten večer nechtěly dávat ani kapku mléka. Zvířata narozená v ten den umíraly do roka a každý měl špatnou náladu. Mnozí lidé z Úsova v tu noc slyšelo divné zvuky, které vydávali šaty čarodějnic, když prolétali kolem jejich komínů na koštěti. Když se všechny slétly, dali se do divného tancování plného křiku a pokud se v tu chvíli poblíž objevil jakýkoliv člověk, tak jej nemilosrdně utancovali k smrti. Avšak jakmile se ozvalo první zakokrhání, rozletěly se všechny čarodějnice do svých domovů a vedli svůj normální život až do příštího roku, kdy jim začala další čarodějnická noc.