O obrácených zvonech

Pověst, vysvětlující zvláštní způsob zavěšení kouřimských zvonů, se vztahuje k období vlády krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1547 se město Kouřim zapojilo do stavovského povstání proti panovníkovi, a odmítlo poskytnout vojenskou hotovost do šmalkaldské války, kterou vedl králův bratr císař Karel V. proti německým protestantům. Po vítězství v bitvě u Mühlberka Ferdinand I. Kouřimské potrestal konfiskací veškerého pozemkového majetku s hospodářským zázemím a stanovením pokuty ve výši dvou tisíc kop grošů míšeňských. Když prý nedlouho poté král cestou z Prahy do Vídně projížděl Kouřimí, nedali hrdí konšelé na jeho počest vyzvánět kostelními zvony. Panovník na tuto urážku svého majestátu odpověděl slovy: „Když mlčely při mém příjezdu do Kouřimi, ať mlčí povždy!“, a nařídil obrátit zvony srdci vzhůru tak, aby je nebylo možné používat. Měšťané se ovšem nedali odradit, a nechali zvonovou hranici přestavět tak důmyslně, že zvony dodnes visí obráceně, ale přesto je na ně možné zvonit.