O Attilovi

I sem, do hustých lesů na Hořině, je umístěno další možné místo hrobu hunského krále Attily. Překvapivé je, že pověst o jeho hrobu zaznamenal v historii natolik fundovaný člověk, jakým byl pracovník stodského muzea A. Bergmann. Nejprve snad několik slov o tom, kdo byl král Attila, přezdívaný také Bič boží. Nejmocnější král hunské říše žil v období let 406 – 453 našeho letopočtu. Moc Attila zprvu sdílel se svým bratrem Bledou. Ambice jej však brzy dohnaly k bratrovraždě, když v roce 445 nechal zavraždit svého bratra a moc nad hunskou říší skončila v jeho rukou. V čele mohutných vojsk čítajících 500 až 700 tisíc válečníků podnikal nájezdy do říše římské a vydrancoval poklady Balkánu a Gálie. Až v roce 451 byla jeho pouť po Evropě zastavena římským vojevůdcem Flaviusem Aetiusem v bitvě na Katalaunských polích. Krátce nato, v roce 453 zemřel. S jeho smrtí zanikla i hunská říše. Při svém tažení po Evropě prošel Attila se svým vojskem i územím Čech. Podle legendy má být jeho hrob vybaven bájnými poklady nasbíranými při hunském tažení Evropou.

I v pověsti zaznamenané A. Bergmannem vystupuje nám již dobře známá dojímavá melodie a svůdná světýlka. Tentokrát mají světýlka i hudba jiný úkol. Odehnat od místa Attilova hrobu všechny zvědavce na nenechavce a zachovat na místě jeho posledního odpočinku věčný klid.