Silný mlynář

Ve vesničce Olšinky žil mlynář. Byl to chlap silný, urostlý a poctivý a tak vždy ve všem míval hlavní slovo. Jednou se mu narodila dcera Maruška. Když jí byl jeden rok, sezvali sousedy na oslavu. Tu do mlýna přišel i neznámý stařík, i toho pohostili. V noci mlynáře stařík vzbudil a říkal, že mu za jeho dobrotu splní jakékoliv přání. Mlynář nato, že jemu nic nechybí, a tak si pro dcerku přál, aby nikdy nepoznala chudobu a měla všeho hojnost. Stařík v tu chvíli mlynáře pokáral, že jej pýcha zaslepila. Ale budiž. Avšak dítě, které se narodí, nikdy neuvidí mlýn. Mlynář pomalu na vše zapomněl. Maruška si vzala svádovského pána Jana a narodil se jim synek. Tak se mlynář počal snažit, aby vnouček do mlýna nepřišel. Jednou, když Maruška nebyla doma, chtěl Jan se synkem překvapit mlynáře, a vydali se do mlýna. Maruška se však vrátila dříve a když nikoho nenašla, pojala zlé tušení. Z maštale vyvedla koně a vyrazila ke mlýnu. Tam přijela právě když z mlýna mířily bambitky na Jana a synka. Maruška se s výkřikem vrhla před syna. V tu chvíli zazněl výstřel a Maruška k zemi padla. Mlynář mezitím pobudy pobil, ale Marušce život nevrátil a pak litoval svého přání po celý zbytek života.