Zjevení na hradbách

Na hradě Litice si kdysi hrávali místní chlapci. Hrad sice znali téměř kámen po kameni, přesto na ně jeho staré zdi působily tajemně a trochu strašidelně. Na hradním nádvoří vyrostlo několik třešní. Když dozrály, chodili si na ně chlapci ze vsi pochutnávat. Jedním z nich byl Divíšek, syn místního zvoníka. Jednoho dne pozval kamarády na třešně. Když ale chlapci dorazili, Divíškovi se najednou nechtělo o ovoce dělit. Rozběhl se do hradu, vyšplhal na strom a začal trhat třešně sám. Když měl kapsy plné, obrátil se směrem k hradbám, aby zjistil, zda už kamarádi přicházejí. Vtom se před ním objevil podivný rytíř. Byl vysoký a mohutný, měl na sobě dlouhý tmavý plášť a na hlavě široký klobouk. Přes rameno mu visel těžký kord. Stál nehybně, ruce založené, a zamračeně hleděl na vyděšeného chlapce. Divíškovi hrůzou vstaly vlasy na hlavě. Seskočil ze stromu a utíkal z hradu domů, jako by mu byl někdo v patách. Když se později vrátili jeho kamarádi, nikoho na hradě neviděli. Divíšek se jich vyděšeně ptal, zda jim tajemný rytíř nic neudělal. Nikdo z nich však o žádném rytíři nevěděl. Divíšek si přesto toto podivné setkání pamatoval po celý život. Kdo se tehdy na hradbách objevil, zůstalo záhadou.