Hartmanická strašidla

Ani v okolí Hartmanic si před strašidly nemůžete být jisti. Nad potokem u Hartmanic stával prý starý mohutný smrk. Jednou se k němu vydal dřevorubec, aby jej porazil. Když ale zaťal sekeru do kmene, z rány vyskočil malý okatý mužíček. Chvíli koukal a pak zase honem zmizel v těle stromu. Dřevorubec byl nebojsa a udeřil znovu do stromu. Tu vyskočil skřítek opět ven, klekl před dřevorubce, spínal ručičky, slzy mu kanuly.

Dřevorubec se ale neustrnul, jenom se zasmál a skřítečkovi uťal sekerou hlavu. V ten okamžik ale začala ze skřítkova těla stříkat krev takovým proudem, že rychle pokryla zem okolo celého stromu. Otrlec se zděsil, chtěl se dát na útěk, ale krev lepila jako smůla ze stromu, sotva vlekl nohy. Došoural se k potoku, zalepené střevíce mu uklouzly, spadl, zlomil si nohy a tváří se svalil do potoka. Utonul. Teď tady za svitu měsíce straší, prochází lesem, s námahou zvedá nohy, jakoby se stále brodil v husté skřítkově krvi.