O sedmi dlábkách

Mezi Ořechovem a Skřinářovem je místo, kde se říká U sedmi dlábek. Je tam na kameni vyryto sedm teček. Povídá se, že tam zahrabali sedminásobnou křivopřísežnici. Stalo se to tehdy, když se osovské a křižanovské panství přela o les. Měl se vyjádřit pamětník starých časů. A tak se přihlásila nějaká žena.

Zahrabali ji po krk do země a žena vypovídala a sedmkrát odpřisáhla, že les patříval panství křižanovskému. Po sedmé přísaze ale žena zčernala a zemřela. Při vyhráli osovští. Ženu na místě pochovali.

Jiná pověst:

Jednoho krásného podzimního večera, za dob čertů, klekánic a jiných strašidel, se vracel z lesa myslivec. A najednou zahlédl v houštině pytláka, který právě líčil past na mladičkou lesní zvěř. Myslivec se prodíral pomalu a bez dechu houštinou. Chtěl pytláka chytit. Ale najednou pod jeho nohou zapraskala větvička, pytlák myslivce spatřil a dal se na útěk.

Myslivec se po pytlákovi rozběhl, ale zakopl o velký placatý kámen a upadl. Zvedl se, oprášil se a z úst vypustil ona čtyři osudná slova: „Aby to čert vzal."

Tu se najednou pod mladým myslivcem rozevřela zem a staří plesniví čerti ho začali stahovat z povrchu dolů do pekla.

Mladý myslivec se sedmi prsty pevně držel za kámen, a proto se tam říká dodnes „U sedmi dlábek "