Klíšský skřítek

Na Klíši jednou žil a hospodařil vinař Florián se svojí ženou Bětkou. Žili vcelku spokojeně, až jednoho dne ráno najednou viděli, že po světnici byly rozházené buchty, co hospodyně večer napekla. A také pokličky, vařečky, hospodyně měla zacuchané vlasy a Florián roztrhaný slamník. Tak Bětka vzala láhev vína a s ní spěchala do Ústí k Teplické bráně, kde žila babka kořenářka. Povídala jí, že se v chalupě usadil asi zlobivý skřítek postelníček. Tak Bětka s Florianek udělali vše, co babka poradila, ale trápení se skřítkem pokračovalo. Jednou u nich požádal o nocleh medvědář s medvídětem. Medvěda dali do chlívku po koze, když se v noci ozval strašný rámus, ale ráno najednou bylo vše na svém místě. Po roce však najednou ve světnici byla rozsypaná mouka a v ní malé stopy, které vedly do spíže. Bětka tam šla a co vidí - zase skřet. Hned na něj spustila a on se jen ptá, jestli zde je pořád ta velká hnědá kočka. Tu Bětce došlo, že si popletl medvěda s kočkou a spustila: "To víš, že je a má další čtyři velká koťata, a shání něco k snědku, jen počkej ty darebáku!" Na to skřet na nic nečekal a utíkal směrem na Střížovický vrch a už ho na Klíši nikdo nikdy neviděl.