O původu krounského kostela

Kdysi dávno, když místo Krouny byl jen temný čachnovský hvozd, ve kterém žila divoká zvěř a rostly dvousetleté duby, náležely tyto končiny pod správu pána rychmburského. Ten sem rád jezdil na lov se svou velikou družinou. Jednou se však od ní odloučil a zbloudil v lesních houštinách. Padla tmavá noc, a proto ho družina nemohla hledati.

Pána samotného dovedly cestičky lesní zvěře ke kopečku pod starým bukem, kde se rozhodl přenocovat, neboť věděl, že beze světla by jen zašel hlouběji do lesa. Vzácný lovec ulehl na měkký mech a usnul, vyčerpaný po dlouhém bloudění. Zdály se mu však podivné sny.

Před očima se mu objevil jasně ozářený jezdec na statném běloušovi. Po něm se však sápe obrovitý drak. Pařáty se ho snažil uchopit, ohněm na uhel spálit, ale jezdec se mu vždy mrštně uhnul. Nakonec zabodl drakovi přímo do srdce veliké stříbrné kopí. Poté se sklonil k lovci a jasně mu řekl: „Tím směrem dej se, synu můj, aby ses zpět dostal k milým svým.“ Na to se hradní pán probudil.

To archanděl Michael mi poradil cestu, řekl si sám pro sebe. Vytáhl tedy zpoza opasku lovecký tesák a vydal se tím směrem, který mu ve snu ukázal. Cestou značil si kůru stromů, aby dokázal přijít zpět na toto místo. Zanedlouho uslyšel již volání druhů a jasné tóny trubek. Byl tedy zachráněn.

Brzy poté se vrátil zpět na toto místo. Přivedl s sebou zdatného tesaře a přikázal mu na tomto místě zřídit kapli. O mnoho let později se kolem této kapličky rozrostla celá vesnice. Nechali tuto kapli přestavět na velký zděný kostel a na počest pána rychmburského zavěsili nad oltář veliký obraz archanděla Michaela, jak proráží svým kopím draka.