O chytré Kristýně

V Krnově se slavila veliká svatba. Kupec Jonáš vdával svou nejstarší dceru. Když nadešla chvíle odjezdu novomanželů do Opavy, všichni svatebčané je vyprovodili i s nevěstinou bohatou výbavou a vrátili se zpět ke korbelu piva. Kočár s novomanželi zatím vyrazil z městských hradeb. Nedojeli však daleko. Za Krnovem je přepadli loupežníci, jež vedl strašný vůdce Hunzaches. Nevinné novomanželé pobili a okradli.

Mezitím se v hostinci společnost bavila svými těžko uvěřitelnými hrdinskými skutky. V hostinci pracovala šenkýřka Kristýna, která rozjařenou společnost a její strašidelné vyprávění poslouchala. Řekla jim, že jestli jsou takový hrdinové, ať teď vypraví na cvilínský hrad a na důkaz přinesou větévku jeřábu. Nikomu se z těch hrdinu jít nechtělo, a tak se úkolu zhostila sama Kristýna.

Když konečně došla k hradu, přišla ke zdi, kde rostla jeřabina. Ve chvíli, kdy ji chtěla utrhnout, zaslechla lidský hlas. Zvědavost přemohla strach. Nahlédla do úzké štěrbiny ve zdi, kde spatřila tlupu loupežníků, jak se přehrabuje v množství zlata. Kousek od nich ležela svázaná naříkající žena přivázaná k nehybnému mužskému tělu. Kristýna v nich okamžitě poznala novomanžele. Rozběhla se k městu, aby všem pověděla, co se stalo.

Loupežníci ji však uslyšeli a vydali se po jejích stopách. Nakonec ji dohonil sám vůdce Hunzaches, který dívku pozoroval, aniž by si ho všimla. Dívka se mu velmi líbila a rozhodl se, že si jí vezme s sebou. Přiskočil k ní , že jí políbí. Kristýna se však vzpamatovala, vytrhla loupežníkovi dýku a vrazila mu ji do obličeje. Bez dechu doběhla do hostince, kde povyprávěla, co se jí přihodilo. Všichni se okamžitě vydali ke Cvilínu, kde však už loupežníky nenašli. Ve sklepeních objevili jen mrtvá těla novomanželů.

Kristýna se stala velice žádanou nevěstou. Její nebojácnost a statečnost se rozšířila po celém okolí. Na tancovačkách byla obletována všemi mládenci. Nejčastěji se však o ni zajímal chlapík s mohutným plnovousem, který k ní byla byl velmi zdvořilý. Proto se nebála s ním vyjít na procházku. Chlapík ji však v ten moment uchopil, hodil na koně a uháněl s ní z města. Kristýna v něm poznala Hunzachese. Na mostě se s ním začala prát, pod tíhou se most rozlomil a oba se zřítili do řeky. Kristýna se ještě stačila zachránit, ale loupežník i s koněm utonuli.

Kristýna se pak provdala za hodného chasníka, který ji již dávno dlouhou dobu miloval a společně vedli hostinec, jež díky proslulosti Kristýny měli vždy plný.