Čarodejnický proces

„Paní, Straka zas nedala ani kapku mlíka!“ přiběhla děvečka Bára za hospodyní. „To už je ale druhý den!“ zanaříkala selka. „A sousedka mi včera říkala, že ta její taky nedojí. Jdu za ní, musíme se poradit.“

Brzy na to se sešlo několik sousedek před zákupským radním domem a hlasitě se dovolávali purkmistra. „Někdo nám očaroval krávy, přestaly dojit!“ Purkmistr Freier vyšel mezi ně a uklidňoval je: „Sousedky, nedělejte mi tady žádnou rebelii. Krávy asi nastydly, jsou pěkný mrazy, měly byste se o ně líp starat.“

S nadáváním se selky rozešly: „Jemu krávy dojí, tak jsme pro něj rebelantky. Ale jak to, že jemu ano a nám ne? Na mrazy to svádí. Kdoví, co za tím je!“

Nedlouho na to si zákupský pán, pan Jindřich Berka z Dubé zavolal vrchnostenského úředníka: „Pane Pustiměřský, dostal jsem tohle psaní, je třeba to vyřídit.“ Pan Pustiměřský čte: „Vaší Milosti se na vědomost dává, že v městečku Vaší Milosti v Zá-kupech se ohavné rejdy čarodějnické dějí. Ludmila, žena zákupského purkmistra Jörga Freiera byla viděna, jak v noci na vrata sousedů z hrnce popel smíchaný s nějakými kouzelnými bylinami hází a těm sousedům pak krávy přestaly dojit. Městské radě jsme již stížnost podali, ale ta s tím nic nedělá, protože purkmistr tomu brání. Proto Vaši Milost o pomoc prosíme.“ Podpis chybí, ale takováhle stížnost se v každém případě vyšetřit musí, vždyť jinak by mohlo i nařčení z napomáhání čarodějnictví hrozit.

Bylo tedy na panu Pustiměřském, aby se pustil do nepříjemné práce. Vždyť byl v dobrém, skoro přátelském vztahu se zákupským purkmistrem a teď měl jeho ženu vyšetřovat a možná i právem útrpným, tak se tehdy říkalo mučení, přimět k pravdivé výpovědi o tom, zda je čarodějnicí.

Nedalo se však nic dělat, a tak pan Pustiměřský 31. ledna 1586 s několika biřici odvedl paní Ludmilu do městské šatlavy a přikázal městské radě vše řádně vyšetřit. Purkmistr Freier vyšetřování už zabránit nemohl, i když členové rady mu určitě šli na ruku.

Zpráva o nařčení purkmistrovy ženy z čarodějnictví se rychle roznesla. S Ludmilou mohlo být zle. Zanedlouho dorazil na radnici její otec, který byl rychtářem ve Velenicích, a chtěl z lásky otcovské i zaplatit, aby jeho dcera byla obvinění zproštěna. A purkmistr i jeho přátelé navrhovali, aby se nic v té věci zatím nekonalo, aby se dala do klidu, dokud by se neobjevila další stížnost. Hlavně pak se přimlouvali, aby potom, kdyby došlo k vy-šetřování, se nepoužívalo mučení. *)

Vrchnost však rozhodla, aby vše bylo poctivě a nestranně vyšetřeno, a proto nařídila předat obvinění osobně nezaujatým městským radním z České Lípy, jimž bylo důtklivě doporučeno, aby postupovali přesně podle paragrafů, týkajících se v zemském soudním kodexu**) čarodějnictví.

Tady však zprávy o zákupském čarodějnickém procesu končí, a protože konečný výsledek a řešení případu se nedochovalo, nezbývá než se domnívat, že všechno snad pro Ludmilu Freierovou nakonec přece jen dopadlo dobře a ona byla zlého obvinění z čarodějnictví zproštěna. Možná i v té době pomohly peníze – ale to už bychom byli třeba nespravedliví k těm, kdo případ řešili. Zdá se však být samozřejmé, že kdyby byla odsouzena tak jako mnoho jiných k upálení a konfiskaci majetku, zápis o tom by se zachoval. Zvláště, pokud by se exekuce konala na zákupském popravišti, které bylo na Šibeničním vršku (návrší dnes lidově nazývané „Hrbčák“ nedaleko koupaliště), v zákupské městské pamětní knize by o tom jistě bylo psáno. ***)

A protože mezi zaznamenanými jmény zákupských purk-mistrů jméno Freier v tomto období není (až teprve roku 1637 se stává purkmistrem Freier, ale Bartoloměj), bůhví, jak to vlastně všechno bylo.

_________________________________

*) 31. května 1586 pan Matěj Pustiměřský, vrchnostenský úředník v Zákupech, začal z příkazu Jindřicha Berky z Dubé vyšetřovat Ludmilu, manželku zákupského purkmistra Jörge Freiera, pro nařčení z čarodějnictví. Čarodějnické procesy u nás byly v tomto období po rozšíření luteránství podněcovány protestantskými pastory. Luther sám tuto pověru vášnivě zastával. Později v době protireformace byli stejně pilní ve vyhledávání čarodějů i katolíci.

**) Soudní kodex = souhrn zákonů

***) Podle jiných údajů však zákupské popraviště bylo na tzv. Bohatickém vršku mezi Zákupy a Bohaticemi za posledním zákupským domem.

Tip: Znáte už naši hru Strašidlov.cz?