O Kočičím hrádku

Před dávnými časy, pro detailisty asi ve 13. století, stával na ostrohu nad pravým břehem Martinického potoka, poblíž Košetic u Humpolce, malý hrádek, který pro své drobné rozměry a prosté opevnění, což byly u hradu vlastnosti „pro kočku", dostal v pozdějších dobách lidový název Kočičí hrádek.

Zda se v něm odehrálo něco s pohádkovými motivy, jak napovídá nadpis a trošku dětinský úvod, to nevíme, neboť vůbec nevstoupil do písemných pramenů.

August Sedláček jej považoval za sídlo rodu Košetů, ale takovou funkci mohl mít nanejvýš na konci své existence, což asi nebylo déle než ve 14. století.

Spíše se jednalo o strážnici a mocenský opěrný bod. Mohl jej vystavět želivský klášter, který vedl spory o Martinický potok, a tím i o hranici svých statků, s vyšehradskou kapitulou, držící na druhém břehu potoka rozsáhlý újezd, zvaný Svatavin.

Ze stejného důvodu jej však mohlo založit pražské biskupství, k čemuž se, opírajíc se o dodnes kritice odolávající stoleté dílo pelhřimovského historika Dobiáše, více, ale určitě ne stoprocentně, přikláním já. Údolím potoka totiž procházela významná cesta, po které se dodnes dochoval svazek úvozů. Ta spojovala obrovský biskupský řečický statek s Prahou. Od hlídačů této cesty mohli svůj počátek odvozovat šlechticové z Košetic, kteří možná krátký čas, než poznali nevýhodnost jeho odlehlosti pro přímý dohled nad hospodářstvím, na hrádku žili. Nelze to však potvrdit, protože lokalita dosud nevydala datovatelné nálezy. Zánik hrádku byl nešťastný, stopy popela a vypálené mazanice svědčí o požáru.

Dodnes se z hrádku dochoval mohutný čelní příkop, který možná v menším měřítku obíhal i východní stranu jádra. Samo jádro hrádku tvoří přibližně lichoběžník, který v čele chrání val plný kamenů, u nějž není jisté, zda jde o destrukci hradby kamenné, anebo zemní s kamennou plentou. Severovýchodní stranu jádra zabírá pozůstatek zahloubené (či podsklepené) dřevěné, mazanicí omítnuté stavby s kamennou podezdívkou.

Kočičí hrádek je krásnou ukázkou drobného, archaického opevnění, která není v povodí Želivky zdaleka jediná. Sotva pár set metrů od Kočičího hrádku, nadohled, se na levém břehu potoka nachází hrádek Bílý kámen, který téměř určitě s námi sledovaným opevněním souvisel.