Poklady v Radhošti

Kdyby se jen tisícinu toho, co podle legend ukrývá podzemí pod hřebeny Beskyd, podařilo najít, muselo by se pro ty poklady zřídit nové muzeum. Co může vonět tajemstvím více než podzemní prostory? A nejinak tomu je v Beskydech, které jsou skutečně různými chodbami, puklinami a jeskyněmi provrtány.

Asi nejvýživnější jsou pověsti týkající se horského masivu, který se táhne od Radhoště k Pustevnám. Pod Radhoštěm je prý ukryta zlatá socha Radegasta, boha hojnosti, úrody a plodnosti, ale též války a Slunce. Kdyby se ji podařilo najít, byl by to nepochybně objev podobný nálezu Tutanchamonovy hrobky.

Proč by ale socha Radegasta měla v podzemí odpočívat? Jakýsi pragmatický základ by tady byl: právě na Radhošti se nejdéle udržovaly náboženské rituály, které přišli zastavit věrozvěsti ze Soluně – bratři Cyril a Metoděj. Na Radhošti se tancovalo, uctívalo, obětovalo a radovalo podle zvyků starých slovanských kmenů údajně ještě dlouho poté, co zde Cyril a Metoděj vztyčili kříž jakožto symbol křesťanství a též víry v jednoho Boha.

Lidé se scházeli už jen tajně, ostatně kdo zná Radhošť a má aspoň špetku fantazie, dovede si představit husté lesy, a tedy i to, jak nenápadně se tady před více než tisíci lety dalo nepozorovaně dojít a vzpomínat na staré časy před Cyrilem a Metodějem… Když už bylo jasné, že uctívání božstev (tedy několika bohů, a nikoliv jednoho Stvořitele) odzvonilo, přesunuly se prý obřady do podzemí, kde se podle legend dodnes nachází jeskynní chrám a v něm ona zlatá socha Radegasta.