POVĚST Z PLOSKOVIC: Proč má socha Marie dvě tváře

Socha u Ploskovic je výjimečná, Panna Marie má dvě tváře|foto:Dagmar Cestrová,Český rozhlasU ploskovického nádraží, přímo vedle silničního tahu Litoměřice - Česká Lípa, stojí podivná socha. Jsou to vlastně jakoby sochy dvě, spojené zády. Z jedné strany je Panna Marie jak se modlí, z druhé strany je s děťátkem.Jedna ze soch se dívá přímo na Ploskovice, především na ploskovický zámek, který je vzdálený necelý kilometr a půl od ní. A co pojí sochu se zámkem?Jak praví pověst, tenkrát, když mladí i staří nosili bílé paruky, bývalo na ploskovickém zámku veselo. Panstvo hýřilo nocí i dnem. V parku a zvláště v podzemních umělých jeskyňkách hlaholil zpěv a smích od západu slunce do jeho východu a tak dokola. Staleté lípy v parku by i dnes mohly mnohé vyprávět.Nejrozpustileji si vedly mladé šlechtičny Marie a Sibyla. Aby umlčely hlas zlého svědomí, daly vytesat sochu Pany Marie a od zámeckého parku až k ní daly vysázet řadu topolů. Kdykoliv však poklekly, aby se pomodlily, obrátila se k nim socha zády.Mladé šlechtičny hledaly radu u jezuitů ve Velkém Újezdě. Ti jim řekli, že se na ně Panna Marie hněvá kvůli jejich rozmařilému životu. A že ji mohou usmířit, pokud se samy změní a povedou život řádný.Ale cesta cnosti je trnitá a mladé šlechtičny se rozhodně nechtěly svých rozmařilostí vzdát. Pomohl jim chytrý sochař. Vytesal na zadní straně Panny Marie druhou. A tak když se socha k modlícím se šlechtičnám otočila zády, druhá k nim byla obrácena obličejem. Nakonec se otáčet přestala...Dávno už dívky ukončily svůj veselý život, jen socha zůstala. Zůstal i krásný ploskovický zámek s nádherně udržovaným parkem. I ty topoly tam ještě dlouho stály a lemovaly polní cestu ze zámecké zahrady přímo k soše a později i k nádraží. Ostatně jedna polní cesta vede od nádraží a tedy i sochy do Ploskovic i dnes.A jak to bylo se sochou doopravdy? Podle údajů z Národního památkového ústavu nechala dvojsochu Marie postavit v první polovině 18. století majitelka panství Anna Marie Františka Toskánská. A vytvořil ji kamenický mistr z Verneřic za 50 zlatek. Na římse soklu pak stojí trojice českých zemských patronů - svatí Vojtěch, Vít a Prokop. Proč ovšem nemá Marie jen jednu tvář, ale dvě, se neví.Socha se už rozpadala, než ji v roce 1955 zachránil restaurátor. A tak ji můžeme obdivovat dnes i my.