Čert v Šenovském kostele

Za oltářem v tomto kostele seděl čert a pilně zapisoval, kdo má při bohoslužbě hříšné myšlenky, přetvařuje se nebo dokonce kleje. Skvěle se mu dařilo a pomalu hříšníky ani nestačil zapisovat, jak se strašně chovali. Jedna ctnostná panna ho pro svou zbožnost spatřila. Viděla, jak na své kůži už na to své zapisování hříchů už ani nemá místo a tak ji chytil do drápů a do pysku a kůži roztahával. Najednou mu z pysku vyklouzla a on narazil do stěny. Panna se začala smát a čert si ji také rychle zapsal. Od té doby nebylo v Šenově jediného, kdo by neměl své jméno vepsané na kůži čerta. Proto si před čertem na ochranu, když zívli, zakryli ústa rukou a pak před ní udělali křížek, aby se jim tam žádný čert nikdy nedostal. Zdroj: Jiřina a Jaromír Poláškovi, Pověsti ze slezské brány.