Elendbachl

Nedaleko Horní Vltavice leží, vzdálena asi tak jednu hodinu pěší chůze, vesnička Elendbachl (v originále "Elendbachl im Böhmerwald", česky Polka podle toho prý, že se tu dělilo napůl vimperské panství). Při jejím založení propůjčil kníže Schwarzenberg čtyřem osídlencům z okolí Želnavy (Salnau) jako svým dřevorubcům na tom místě pozemky k hospodaření a základní obživě při práci v jeho lesích. Každý z nich měl v malém hospodářství po jedné krávě. Při cestě do osady Ferchenhaid (dnes Borová Lada) zurčela kolem osady mladá Vltava (vlastně Teplá Vltava), připomínající tu ovšem dosud spíše potok (až k soutoku s Malou Vltavou /zvanou i Vltávka či Vltavský ptotok/ nedaleko Borových Lad se také Vltava opravdu označuje na mapách jako Černý potok). Při tom vodním toku se kdysi rozkládala zelená luka s bujnou travou. Kravka jednoho z osídlenců, vyhnaná na pastvu jeho ženou, v nestřežené chvíli podlehla pokušení spást lákavě vysokou trávu nad samým břehem a spadla do vody, ze které se nemohla dostat. Když to žena uviděla a zdálo se jí, že o krávu přijde, samým strachem hlasitě vykřikla: "Jessas, is dos ein Elend, is dos ein Elend!" (tj. "Ježiši, je to ale bída, je to ale bída!"). Na její volání se ovšem seběhli ostatní osadníci a podařilo se jim ubohé zvíře vytáhnout zase nahoru.. Od té chvíle se ale vsi jinak neřeklo než "Elendbachl" (tj. vlastně "bídný potůček".