O pokladu krále Václava

Většina pověstí z okolí Točníka se točí kolem postavy krále Václava IV. Ta možná nejznámější se váže k pokladu, který zde má být údajně ukryt. Za Václavova života byla skutečně na Točníku velká část tehdejšího státního pokladu. A že se nejednalo o malou sumu: vždyť Václav byl nejen král český, ale do roku 1440 i římský císař, a české země byly za vlády jeho otce Karla bezmála centrem křesťanského světa. Po Václavově smrti roku 1419 a vypuknutí husitské revoluce si poklad vyzvedl a odvezl jeho bratr Zikmund – právoplatný dědic, kterého však Češi odmítli uznat svým králem a který je v povědomí národa vykreslen jako všemi zápory obdařená liška ryšavá.

A právě zde nastupuje pověst: podle ní totiž Václav ještě za svého života – či snad místní purkrabí po jeho smrti – část pokladu ukryl kdesi na hradě Točníku, nebo možná na Žebráku. Tato zkazka v pozdějších letech inspirovala nejednoho hledače. Zlí jazykové tvrdí, že Volf Krajíř z Krajku, držitel panství v šestnáctém století, kvůli hledání pokladu prakticky rozbořil dolní hrad. Když byly oba hrady opuštěny, byla lidmi prokopána sklepení, nádvoří i přilehlé okolí, ale nic, co by Václavův poklad připomínalo, se nalézt nepodařilo.

Ovšem: je dobře ukrytý, praví pověst.