Kozáci – Kozárov

S tímto pojmenováním městečka se jeho občany dost natrápili někteří sousedé, zvláště veselští, když projížděli Bukovskem do Týna, kam vozili zelí. Podobně bylo, když týnští ševci vozili své výrobky do Veselí, Soběslavi, Lomnice. Bývali skrze to i velké bitvy. Bukovští zase občany Veselí nad Lužnicí nazývali košťálníky. Jak toto pojmenování vzniklo?

Podle první verze bylo v Bukovsku hodně chovatelů koz, ale to neodpovídá historické skutečnosti. Podle další verze prý Bukovští odváděli vrchnosti určitý počet koz, které se shromažďovaly na kozím plácku. Ani to neodpovídá skutečnosti. Jiná verze tvrdí, že se toto pojmenování stalo podle kozla namalovaného na fresce v kostele, ale ani to není pravda, protože freska je z doby kolem roku 1350 a od konce 16. století byla zabílena a přišlo se na ní až v roce 1935. Také se tvrdí, že Bukovští chodili na Husova kázání na Kozí Hrádek, a když se jich někdo ptal, kam jdou, odpovídali: “ na Kozí“. Prý zde tahali kozla na věž, ale ani toto tvrzení pravda.

Pravdě nejblíže bude vysvětlení, že Bukovští byli od dob posledních Rožmberků osvobozeni od všech robot, nejprve dočasně, potom na věčné časy, což byla výsada nejvýznamnější. Ale stalo se , že v době neúrody vypomohlo sousední bezké panství obilím bukovským obyvatelům. Ti ho nejen oplatili, ale za ochotu v době žní šlo 10 sousedů na 2 – 3 dny na panství vypomoci, vždy s výslovnou podmínkou, že tak činí dobrovolně. Každý, kdo se dostavil do práce, dostal oběd, půl libry skopového masa, 2 libry chleba a pivo. Toto pohoštění jim záviděli robotníci z okolních vesnic, kteří nedostali nic. Na Bukovské pokřikovali: „Nedali vám skopové, ale kozinu ze starých koz, nacpali ste se koziny – kozáci“ Nebyla to potupa, ale připomenutí, že Bukovští byli „svobodníky“ kteří nikdy nerobotovali. Dnes již “ Kozárov“ upadl v zapomění, jen někdy si starší vzpomenou.