Benešov nad Černou

Těsně před místem, kde říčka Černá opouští obec, spatřili lidé Pannu Marii. Stála na mohutném balvanu a máchala pleny. Po jejím zmizení zůstaly ve tvrdém kameni otisky stop jejích nohou a záhybů jejího pláště.

Nedaleko Benešova, v jeskyni pod mohutnou skálou, je ukryt nesmírný poklad, který se otevírá na Květnou neděli ve chvíli, kdy v blízkém kostele zpívají velikonoční pašije. Chudobná vdova s malým děckem vzala černou slepici, která má přinášet štěstí a vydala se za pokladem. Skála se otevřela, žena odložila dítě i drůbež a s náručí plnou peněz, šperků a drahokamů vyšla před jeskyni. V tu chvíli se skála zavřela a nešťastné matce nezbylo, než se vrátit domů. Byla bohatá; černá slepice jí přinesla štěstí, ale zároveň veliký zármutek, protože ztratila své dítě. Za rok se zoufalá žena opět vrátila k jeskyni, ovšem v tu chvíli už netoužila po majetku. Když se skála otevřela, popadla znovunalezené dítě a vrátila se šťastná domů.