Loupežnická Věž
Před mnoha staletími stála na předhradí znojemského hradu vysoká kamenná věž. Byla tak mohutná, že převyšovala všechny okolní stavby. Nikdo nevěděl, kdo ji postavil, a lidé věřili, že je starší než samotné město.
Staří lidé vyprávěli, že ve věži sídlí zlý duch. Každého, kdo se k ní přiblíží, vyděsí nebo potrestá.
Po čase se ve věži usadila skupina loupežníků. Pověstem o duchovi se jen smáli. Přepadávali kupce i pocestné mířící do Znojma, brali jim peníze, zboží a někdy je i zabili. Cesta kolem věže byla jedinou přístupovou cestou k hradu, takže jí musel projít téměř každý.
Vchod do věže byl několik metrů nad zemí. Dovnitř se dalo dostat jen po provazovém žebříku, který obránci spouštěli pouze těm, kdo znali tajné heslo. Podle jedné verze znělo „To znám“ nebo „Je mi známo“.
Nakonec proti loupežníkům vytáhl statečný rytíř se svými muži. Po těžkém boji věž dobyl a kraj byl od loupežníků osvobozen.
Přesto si lidé ještě dlouho šeptali, že duch z věže nikdy nezmizel. Když se za větrných nocí kolem věže ozývalo hučení, říkali, že se starý duch vrátil.