Potrestaní loupežníci

Nad malou vesničkou Olešnicí na kopci stávalpustý hrad. Jmenoval se Varta. Nikdo hrad užneobýval. Ale přeci zde někdo žil: banda, kteránarušovala poklidný život místních obyvatel.Přepadávala mnohé obchodníky i pocestné. Okradlikaždého, kdo jim přišel do cesty. Loupežníkům sezamlouvalo vzácné zboží, drahé látky, koření, sklo.Nepohrdli však ani úrodou znamenitého vína. Tupak za jedinou noc vypili a jejich zběsilé řáděníbylo slyšet až ve Velkém Březně. Nikdo nevěděl,jak by se mohli loupežníci přemoci. Až jedensvádovský hospodář dostal nápad. Se sousedynamíchal do několika soudků s vínem prostředek,po kterém se dozajista dostaví hluboká dřímota. Paknechali rozhlásit po kraji, že se poveze dosousedního Saska dodávka poctivého českého vína.

Pak už jen zbývalo čekat, jestli se loupežníci chytína vějičku. I stalo se, jak předpokládali. Ničemovéjiž na povoz s vínem netrpělivě čekali. Přepadlikočího, donutili ho zavést náklad až na Vartu a tamuž se bezstarostně oddali zrádnému moku. Netrvalodlouho a loupežnická čeládka spala, jako když ji dovody hodí. Na tenhle okamžik sousedé čekali.Lupiče svázali a místo vína do Saska putovali polapení ptáčkové do ústecké šatlavy. Překvapivébylo jejich probuzení. Inu, krást se nemá. A Varta?Co nestihl čas, dokončili lidé. Pobořili její chatrnézbytky zdí a kamení rozebrali na stavby svýchpříbytků. Varta již nemohla sloužit žádnéloupežnické bandě.