Hrob Cibulářky a noční loupež Božích muk
Koncem sedmnáctého století žil v Nedvězí muž jménem Jindřich mladší Tuček. Spolu s několika společníky podnikal v noci výpravy k Božím mukám a křížům stojícím při cestách v okolí Říčan.
K jedné z těchto výprav došlo o filipojakubské noci, která byla v lidových představách spojována s čarodějnicemi a působením nečistých sil. Tuček se tehdy vydal s pacholkem Kubou k Božím mukám nad Kolodějemi. Přinesli si pilu a sekeru a stavbu podřízli nebo poškodili tak, aby se dostali k tomu, co podle jejich přesvědčení ukrývala.
Podobně měli postupovat také u Čestlic a při dalších výpravách směrem k Radošovu a Ondřejovu.
Muži pravděpodobně věřili, že se uvnitř Božích muk nebo křížů nacházejí posvěcené předměty, které lze využít k čarování. Hledali především hostii nebo jinou věc nadanou náboženskou a podle jejich představ také magickou mocí. Z jednoho poškozeného objektu si Tuček odnesl alespoň železný hřebík.
Nejpodivnější příhoda se měla odehrát u Čestlic.
Nedaleko tamních Božích muk měla být pochována žena přezdívaná Cibulářka, která si sama vzala život oběšením. Lidé se podobných hrobů obávali, protože sebevrazi často nebývali pohřbíváni na posvěceném hřbitově a jejich duše byly považovány za neklidné.
Když Tuček v noci poškozoval nedaleký kříž nebo Boží muka, vzpomněl si podle dochovaného svědectví právě na Cibulářku. Přepadl jej tak silný strach, že od místa utekl. Poté se sice vrátil, ale hrůza jej přemohla podruhé a znovu musel odejít.
Pramen neuvádí, že by skutečně spatřil ducha zemřelé ženy. Jeho strach však byl natolik výrazný, že o něm později vyprávěl dalším lidem. V dobovém prostředí mohl být samotný hrob sebevražedkyně považován za místo, kde hrozí setkání s neklidnou duší nebo jiným nečistým jevem.
Proti Tučkovi vypovídala také jeho milenka Dorota. Tvrdila, že v jeho kapse nalezla pytlík, v němž měl uložený křížek a předmět připomínající hostii zabalenou v papíře. Tuček držení ukradené hostie popíral.
Vyšetřování se netýkalo pouze těchto nočních výprav, ale také dalších Tučkových provinění. Za svatokrádeže a poškozování náboženských památek byl nakonec potrestán padesáti ranami u pranýře a vypovězen ze všech panství patřících Lichtenštejnům.
Kam odešel a co se s ním později stalo, dochované záznamy neuvádějí.