Kostelní věž a strašidelná jízdní družina

Pravověrní Táboráci všech věků jsou náležitě hrdí na táborskou kostelní věž. Podle pověsti je prý tak vysoká, jak hluboký je Jordán pod skálou, na které býval namalovaný neznámý rytíř.

V těch místech není radno se příliš zdržovat, zejména, když nad Táborem zuří bouře. V hromobití je tu slyšet dusot koní, na kterých se tajemní jezdci ženou tryskem ke skále. V jejich čele se řítí neznámý rytíř s taseným mečem, sedící na bělouši bez hlavy. Jezdci jsou oblečeni do starodávných krojů a z jejich zpěněných koní kape krev. Strašidelná jízda končí v tůni pod onou skálou a běda člověku, který by se jí připletl do cesty! Čekala by ho jistá smrt.

Na té skále prý kdysi dávno stával dřevěný hrad. O obrazu rytíře je několik pověstí. Jedna vypráví o statečném rytíři, který na lovu pronásledoval statného jelena. V zápalu lovu přehlédl zrádný sráz a ze skály se zřítil do Jordánu.