Skřítek Obilníček

Na místech rozsáhlého lesa se dnes kolem Lesné vlní pole. Zde zahynulo z neznalosti kdysi několik dětí. Vůdcem dětské tlupy byl Jeník Sovů, s ním ještě dvě malá děvčátka. Zaběhly do zrajících polí a honily se, seč síly stačily. A dál a dál do polí, dál a hlouběji. Pak začaly sbírat půvabné květy chrpy a koukolu. Začal už padat večer, když děti zjistily, že nevědí, jak se dostat domů. Zabloudily. Vítr ohýbal vysoké klasy, ale děti přes ně nic neviděly. A stále se šeřilo. Vydaly se tedy, trochu znepokojené, jedním směrem, aby nalezly východ. Ale jen se hlouběji zamotaly v lánu . Děvčátka začala plakat. Pozdě večer zjistili vesničané, že děti nepřišly domů. Když se navíc objevila zpráva, že je někdo viděl honit se v obilí, padl na všechny divný strach. Vydali se děti hledat, ale nenašli je.

Stará pověst totiž říká, že dozrávající obilí střeží přísný skřítek Obilníček. Nedopustí, aby před sklizní někdo probíhal obilím a ničil úrodu. Ukolébá děti stálým blouděním a nechá je padnout vysílením. Inu, není dobré ničit druhým jejich práci.