O bezhlavém kapucínovi

Jde o nejvýznamnější chrudimské strašidlo. Dle pověsti vstoupil do zdejšího kapucínského kláštera mladík, který při vstupu přijal klášterní jméno Fortunát, což znamená štěstím obdařený. Ale jméno mu mnoho štěstí nepřineslo. Se složením řeholních slibů pravděpodobně neodložil všechny touhy a přání běžného života a tak se stalo, že se seznámil s paní Voršilovou, manželkou zámožného řezníka. Když se však jednou řezník vracel domů, zahlédl oknem, jak Fortunát klečí před paní Voršilovou a pravděpodobně jí vyznává city svého srdce. Řezník vlétl do místnosti a jedním rozmachem usekl kapucínovi hlavu. Useknutou hlavu zabalil do kusu látky a hodil ji do nedaleké řeky. Bezhlavou mrtvolu pak odnesl do „kapucínské“ valy a šel se udat. Kapucín bez hlavy nenalezl pokoj ani po smrti a občas se na valech zjevoval, když klášteru hrozilo nějaké nebezpečí nebo pohroma.