Půlčert u Libže

V záhybu řeky Blanice nedaleko mostu u Libže stával Nový mlýn. Nebyl jediným mlýnem v okolí, protože další se nacházel přímo ve vsi. V obou hospodařily rodiny, které mezi sebou byly příbuzné. Jednoho večera se starý mlynář z Nového mlýna vydal podél vody do Libže. Přes rameno měl přehozený těžký pytel mouky. Cesta vedla opuštěným údolím pod lesními stráněmi a zpočátku se během ní nic neobvyklého nedělo. Náhle se však za mlynářovými zády ozvala silná rána. Okolí na okamžik ozářil oheň a vzduchem se rozšířil štiplavý pach síry. Než se muž stačil vzpamatovat, objevil se u něj čert. Pekelník se na mlynáře vrhl, strhl mu pytel z ramene a i s moukou zmizel v lese. Mlynáře přitom podle pověsti neodnesl ani mu jinak neublížil. Spokojil se s uloupeným nákladem. Čert měl ve skále nad Blanicí vlastní jeskyňku. Ukradenou mouku nepoužil k pečení, ale vysypal ji po jejích stěnách, jako by si chtěl své skalní obydlí vybílit. Na stěnách jeskyňky měly ještě dlouho zůstávat světlé skvrny, které lidé považovali za zbytky mlynářovy mouky. Místu se proto začalo říkat U Půlčerta. Název Půlčert se v okolí Libže zachoval dodnes. Označuje část území při levém břehu Blanice poblíž Nového mlýna a také zdejší chatovou osadu.