Boží studánka

Důvodem velké návštěvnosti takzvané Petrovické pouti, která se v obci koná pravidelně každý rok v říjnu, je zřejmě i údajně zázračná voda ve zdejší Boží studánce. V roce 1660 se totiž v lese pod mohutným dubem u studánky zjevila dvěma dívkám Panenka Marie. Vzhledem k tomu, že se toto zjevení několikrát opakovalo, získala studánka rychle pověst zázračnosti a posvátnosti. Studánka byla vyzděna a později vedle ní postavena klenutá kaplička s obrazem Krista na kříži, darem Barona s Helversenu. Voda prokazatelně obsahovala oxid uhličitý a železo, tudíž její léčebná síla byla skutečně prokázána. Díky tomuto příběhu se Boží studnice s Boží vodou stávala čím dál proslulejší. Rozkřiklo se, že voda je zázračná. Uzdravení lidé na důkaz znamení zázraku zanechávali na stromech zavěšené berle a hole. Církev ale neuznala toto zjevení, návštěvy věřícím zakazovala.

Co bylo důvodem?

Církevní hodnostáři totiž vytušili spojitost zjevení krásné paní se starou vírou, které se říkalo pohanství. Uctívání studánek patřilo totiž k rituálům nejen starých Slovanů, ale i Keltů a zdá se, že i jiných, méně známých etnik. Posvátná voda ve spojení se ženou či dívkou patří k prastarým tématům. Voda a ženský prvek tvoří pravzpomínku na prenatální existenci, kdy v lůně matčině plaveme v plodové vodě. Mnozí věřili, že plod se stává člověkem ve chvíli, kdy se napije při porodu plodové vody. Připomíná to jak křest, tak první setkání s vodou života. Již na staroegyptských malbách je možno nalézt výjevy, na nichž se člověk propojuje se zemí přes pití z posvátného pramene. "Ke studánce chodí lidé i během roku. Především o víkendech. Vím to, protože když je hezky, často pracuji na zahrádce a oni se mne ptají, jak se ke studánce dostanou. Tehdy je k ní nasměruji," uvádí zdejší farář Václav Kružík, který jako představitel současné církve už s posvátnou studánkou žádné problémy nemá. "Já sám se z ní napiji, když jdu občas kolem. Nevím, zda ti lidé, co sem chodí, jsou věřící. Myslím, že to mohou být jak obyčejní turisté, kteří pátrají po památkách, ale i nemocní, kteří věří, že jim voda ze studánky pomůže. Neboť jak se říká, jsou chvíle v životě lidském, kdy se tonoucí i stébla chytá," doplňuje Václav Kružík.