Černá smrt

V úvodu se opět zabýváme zmínkami o hradu Cvilín, v dobách kdy jen rozkvétal. Ovšem po roce 1524 změnil Šelenburk několikrát majitele, až byl nakonec prodán i s celým Krnovskem Němcům. Majitelé krnovského panství žili v Krnově na zámku a vůbec nedbali o své poddané, kteří umírali hladem, přestože na zámku se pořádali velké hostiny. Jednoho dne přivezli trubadúři neveselé zprávy, že krajem se prý toulá stádo bílých koní, které roznášejí černou smrt – mor. Krnovský pán se však začal smát, že jsou to jen babské tlachy.

Přesto většina hostů, přes naléhání pána ať zůstanou, odjela. Na zámku zavládlo nezvyklé ticho a krnovský pán se začal nudit. Proto se rozhodl, že si vyjede na lov. Když dorazil na zříceninu hradu Cvilín nemohl uvěřit že vidí stádo bílých koní. Hned si vzpomněl, že bílí koně roznášejí po kraji mor a tak se snažil co nejtišeji, aby koně nevyplašl, opustit místo. Jeden kámen se však znenadání uvolnil a s velkou ozvěnou dopadl na zem. Koně se hned splašili a rozběhli se na všechny strany. Krnovský se vrátil na zámek a s nesmírným strachem čekal, co se bude dít. Již za několik dní se objevili zprávy, že mor si vyžádal spoustu lidských životů nejen v Krnově, ale také v okolních vesnic. V některých vesnicích nezůstak ani živáček. Dodnes o tom svědčí některé názvy obcí- Pustá Polom