Pověst o saložení kaple sv.Barbory

Za Jiřího z Vlašimi se u Úsova na hoře Medelské začala dolovat železná ruda ve větším množství a také tam byly zřízeny hamry. Do Úsova se tedy začali stěhovat osadníci z široka daleka, aby nemuseli trávit několik hodin pochodu z práce a do práce ze svých domovů. Jednoho dne šli mládenci večer z práce domů a tu spatřili na malém pahrbku v lese zář. Rozeběhli se v to místo a spatřili tam stát na vyvýšeném kameni svatou Barboru – patronku havířů. I poklekli úsovští mládenci na holou zemi a počali se modlit. Svatá Barbora jim sdělila, aby nechali vystavět na tomto místě setkání kapličku, ke které by mohli utíkat v době nouze a bídy. Pak svatá Barbora zmizela a horníci se rozeběhli domů, aby tuto novinu rozhlásili po Úsově a sdělili vrchnosti. Tato kaple byla vystavěna roku 1522 a byla zasvěcena svaté Barboře, patronce horníků a k ní přicházeli lidé z široka daleka se svými problémy a přáními. Dokonce tam pravidelně přicházelo procesí ze samé Mohelnice. Kaplička však byla zpustošena za švédských válek a nakonec i zrušena v roce 1783. Okolní lidé si však hlavní oltář přenesl do kaple ve Veleboře a do předsíně farního kostela v Úsově byla umístěna krásná barokní socha svaté Barbory.