O dvou středách v Šatově

Bylo to ještě za dob císařského Rakouska, za panování jejich veličenstev. Představený obce Šatova navrhl v radě obecních starších, že by jako mohli ve své obci odbývat týdně dva trhy: jeden v sobotu jako dosud a jeden ve středu. Všichni souhlasili. Aby se splnění jejich usnesení urychlilo, bylo rozhodnuto, že starosta ještě s jedním obecním starším přeskočí všechny meziinstance a vypraví se přímo do Vídně k samému císaři pánu, kde ho poníženě poprosí, aby jejich přání splnil.

Určení zástupci obce se tedy vydali na cestu do Vídně, vyslechnuvše předem náležité ponaučení svých manželek, jak si při slavné audienci počínat. Byla to věc sakulenstská: stát před samotných císařem, nezakopnout o koberec, dívat se císaři pánu do očí, nezakoktat se při přednášení žádosti atd. K tomu bylo zapotřebí jistě velké odvahy i opatrnosti. A naši dva bodří mužové tyto vlastnosti také měli.

Když se po dlouhé cestě a motanici v sídle jeho veličenstva dostali konečně ke komnatě císařově a byli k němu vyšňořeným lokajem uvedeni, byla v našich mluvčích malá dušička. Při pohledu na tolik nádhery dech v prsou se jim zatajil a oni jako přikováni zůstali stát pokorně u dveří. Zeměpán se podíval ze své bohorovné výše na své skromné poddané a zeptal se po jejich přání.

A tu hlava obce šatovské vypravila ze sebe s velkou námahou a zajíkavým, přeskakujícím hlasem: „Vaše Veličenstvo, prosíme co nejponíženěji, abychom mohli mít v Šatově dvě středy.“

Zeměpán vyslechne ospale prosbu našich vyslanců, pousměje se šibalsky a povídá: „Jděte jen pěkně domu, milé děti! Já rád vyhovím vaší žádosti.“

V nejlepší náladě a s radostí se vraceli šatovští zástupci domů, že se jim audience tak znamenitě vydařila. Asi za měsíc dojde na obec Šatov psaní přímo z císařské dvorní kanceláře s tímto stručným oznámením: „Povolujeme co nejmilostivěji svým milým občanům v Šatově, aby měli týdně dvě středy“.

Starosta obtížně slabikuje, protírá si brýle, ruce se mu třesou a znovu a znovu čte zvláště poslední slova. A náhle se mu v hlavě rozbřeskne, že ve svém zmatku, když stál před císařem pánem, byl tak popleten, že místo „týdně dva trhy“, řekl „týdně dvě středy“.

Od té doby mají prý v Šatově povoleny dvě středy. Nikdo však neví, jak nejmilostivější povolení provést.