Zázračné vysvobození

Vlakovou trať mezi zastávkou Pokřikov a Vojtěchov protíná malé návrší. Pověst vypráví, že na tomto místě stála v dávných dobách tvrz, ve které sídlil vladyka s rodinou a čeledí. V dobách, kdy byl kralevic Václav II. uvězněn na Bezdězu, najížděly do Čech vojska Otty Braniborského. Čeští zemané na malých tvrzích zpevňovali valy a hradby, aby se nepřátelským vojskům ubránili. Jednoho dne oznamoval nejstarší z čeledě vému pánu zprávu o nebezpečí napadení tvrze nepřítelem. Posádka tvrze v Šádovcích se připravovala na útok Braniborů. Po chvíli ozval se z věže křik: "Braniboři jedou!“ Rozpoutala se zuřivá bitva. Zbraně narážely na sebe, byli první ranění. Střelci z valů bránili tvrz před Branibory. Obránci vedeni vladykou se bili udatně.

V nejhorší chvíli, kdy už vypadalo, že je vše ztraceno, zazněl z východní strany zvuk rohů a od Vojtěchova hrádku z lesa jako zázrakem vyrazil houf ozbrojených jezdců. Vrhli se do boje a rozrazili braniborský šik. Vladyka Vojtěchovský se syny a čeledí přispěchal na pomoc sousedovi. Braniboři se dali na ústup a prchali zpátky na severozápad do lesů. Zasloužené díky vzdávali šádovečtí vojtěchovským za pomoc při boji s nepřítelem a byli jim velmi vděčni za záchranu. Upraveno podle: https://www.mashlinecko.cz/_uploads/content/74/omalovanky_hadej_povest.pdf