O původu jména vsi Svinař
Z Berouna půltřetí hodiny daleko je do Svinař; ta
ves připomíná se už r. 1388 v kterési listině. Ve
XIV. století seděli tam na tvrzi vladykové, kteří se
psali „ze Svinař“. Zdá se, že jméno vesnice vzniklo
z toho, že tam hojně vepřového dobytka bylo
pěstováno. Nesprávné je odvození jména toho od vinařů,
k čemuž svedlo to, že v okolí byly vinice.
Pověst vykládá o původu jména takto: V kraji berounském
rozkládaly se za pradávna doubravy. V těch ráda
bytuje černá zvěř, jíž jsou žaludy potravou nejmilejší. Tak
se tam celé veliké tlupy potulovaly po lese, tak i staří kanci
samotáři bytovali v houštinách. Měla tam zvěř ta i příhodná
bahniska, v nichž se kalíštila. Lidem, které cesta
vedla lesem, byla černá zvěř nebezpečna, zvláště kanci, kteří
napadali chodce silnými kly. Muži tedy pilně vydávali se
na lov, aby černou zvěř hubili. Šípem z luku vypuštěným
těžko bylo kance zabiti pro pevný krunýř srsti, jímž šíp
sotva pronikne. Lovci tedy nejraději oštěpem se ozbrojovali;
znali zvyk divokého kance, jenž vždy slepě dopředu se
žene, aby kly napadl protivníka. Vyčkali ho tedy na potkání
a oštěp držíce připravený, když kanec na ně se rozběhl,
v posledním okamžiku uskakovali stranou a zvířeti mimo
ně se ženoucímu vráželi oštěp vší silou do plece. Ale málo
bylo přece jen lovců odvážných na tolik zvěře. Proto také
lidé tam jámy kopali v lese, klestím je přikrývali, dělali
tak lapáky, do nichž černá zvěř padala — a tak jí mnoho
bylo pohubeno. Divokým kancům uloveným ulamovali
kly a na jednom místě je shromažďovali jako památku
lovecké kořisti.
Po mnohých letech, kdy už tam černá zvěř dávno byla vyhubena,
připadla ta osada vladyckému rodu, a vladyka chtěl
si tam postaviti tvrz. Vykáceli tedy na místě příhodném kus
lesa a jali se připravovati staveniště. Při tom nehluboko pod
povrchem země přišli na množství klů kančích, které jim
připomněly, že v té krajině bývala někdy síla černé zvěře, divokých
sviní.
Na památku toho pojmenován byl hrádek i osada při něm
Svinaře a také vladycký rod přídomek vzal „ze Svinař“.