O Potrubnéj ulici

Ve Zlíně, tam jag je fčil třída Tomáše Batě, tam byla prf Potrubná ulica. Ale to nebylo její pravé méno. Otrubná ulica to byla.

Menovala se tak proto, že gdysi se tam f každém dojme prodávaly otruby. To bývaly takové špatné roky, neúroda a takový hlat, že lidé na trhu braly ty otruby rukama a cpali ih do huby hrsťama hneď z mjecha.

Takový hlatu býl po keréjsi válce! A lidé tag uchýtali ty otruby, že handléři moseli stád u mjechů furd a klepali ty lidi po hánkoch palaškama, aby ím fšecko nezedli.

A s toho potom pofstalo méno Potrubnéj ulice.

Bartošova ulica se pfr také ináďž menovala. To byla Kovářská ulic. Tam zaséj byli sami kováři a ti nedělali nidz iného, enom kuli. A tam jag je Kvítková ulica, tam bývali sami kadlci. Otedz vykládál, že tam dyš pfr šél, toš to prý bylo slyšed enom samé klepání, jak ti kadlci člunkama házali.

Kerchof také nebýl na tomístě jak fčil. Jeden kerchov býl jag je fčil nádraží. Ešče jak regulovali říku, šag mi to také otedz vykládal, toš tam vykopali celé truhly aj z mrtvýma. Tam jag je Zbožensko, u teh rybníků, toš to védla jedna ulidze Zlína až na Zbožensko. To byla jediná dlúhatánská ulic. Tag býl Zlín gdysi veliký. Ale tema válkama se to potratilo.