Vyprávění o morovém sloupu sv. Antonína Paduánského

Ve středověku a ještě v první polovině 18. století byly pro naše obyvatelstvo skutečnou pohromou epidemie dýmějového moru. Černé smrti, jak se tehdy říkalo, padly za oběť často celé vesnice. Ve městech zůstávaly skupinky lidí bez potravy. Zbylí lidé se živili jen kůrou stromů, trávou, zdechlými zvířaty a vypráví se, že i někdy lidmi.

Protože tehdejší lékaři nedokázali nemocným a umírajícím pomoci, obraceli se lidé k bohu a pokud byli věřícími katolíky i na světce a světice. K jejich poctě stavěli na náměstích sochy. Stavbou takových honosných dekorativních sousoší se lidé obraceli s prosbou k nebesům za odvrácení moru a válek. Sousoší byla často věnována Panně Marii, a proto se jim také říkalo mariánské sloupy. Jen v širokém okolí města Ústí nad Labem najdeme morových sloupů přes dvacet.

Ani městu Ústí nad Labem se morové epidemie nevyhnuly. Vypráví se, že když zde řádil v 17. století mor, utekl před ním primátor Kippelt v létě do nedalekého lesa, aby tam v dřevěné boudě přečkal se svou rodinou morovou nákazu. Když se pak chtěl na podzim vrátit domů, měl s tím velké potíže. Teprve když se sešla městská rada a vydala povolení, otevřely se brány města a primátor se mohl se všemi rodinnými příslušníky konečně navrátit do svého opuštěného domu.

Až do poloviny 19. století si město Ústí nad Labem udržovalo svůj středověký ráz, a proto se zachoval z počátku 18. století sloup, který stál na dolním náměstí zvaném Hrnčířský trh. Dal ho tam postavit roku 1708 místní voskař Tobiáš Kun. Když se přistoupilo k rekonstrukci původního stavu dnešního ústeckého náměstí ve středu města, došlo k obnovení morového sloupu se sv. Antonínem Paduánským. Jeho kopie, pískovcová socha, je věnována světci, který byl patronem proti moru. Na ústeckém náměstí stojí sv. Antonín Paduánský zpodobněn s malým Ježíškem v náručí.

Císař Josef II. svými reformami na konci 18. století zasáhl i do vlivu církve na společnost, a to znamenalo i konec výstavby morových sloupů. Později, když se začaly ve městech bourat městské hradby a více se stavělo, byly morové sloupy často přemisťovány na jiné místo, aby nepřekážely dopravě.

Pokud dnes najdeme na náměstí morový sloup, velmi často už to není ta původní stavba z doby vzniku. Obnovené sochy byly tesány z pískovce. Aby opracovaný kámen více odolával povětrnostním podmínkám, často ho sochaři a kameníci konzervovali olejem a natírali jednou, někdy i více barvami. Později bylo barvení soch považováno za nevkusné, neboť když časem barvy vybledly, už je nikdo neobnovil.