O pokladu

Kopec Kumperk je mezi Bělou (na západní straně) a Jevíčkem, které je na východě. Právě sem se kdysi dva sousedé z Bělé u Jevíčka vypravili hledat poklad. Znali místo, kde byl zakopán. V noci s náčiním se vypravili, aby je nikdo neviděl. A když dorazili na to místo, začali kopat. Celí byli napnutí, už aby ten poklad vykopali. Dlouho si nedopřáli ani chvílku oddechu, nemluvili, ani se neohlíželi, jinak by všechna jejich práce byla marná. jediné slůvko by stačilo na to, aby poklad opět zmizel.

Vykopali už hlubokou jámu a poklad, truhlice s penězi pořád nikde. Tak začli proto kopat vedle. Kopou, kopou, pot z nich teče, tak chvílku i odpočívají, ale ani slova nepromluví. Najednou narazí krumpáč jednoho z nich na něco železného. Spojí síly, aby to odtud vyvalili ven. A konečně, je to truhlice. V duchu se počali už radovat, nad vidinou bohaství. Ale ouha, v tom se mihla nedaleko nějaká postava. Znovu a znovu. Jednou blíž po druhé zas dál. To čert tak okolo pobíhal. Jeden z nich se neudržel a pozdech jsi: „Tebe jsme tu potřebovali“. Za slovy však následovala hned strašná rána, zahřmělo. Truhlice se náhle propadla, a muži zkameněli.

A tak na zalesněném Kumperku, vztyčeném v nahnuté homoli za Jevíčkem, můžete vidět dvě jámy, prohlubně, co tam ti muži vykopali. Nedaleko nich stojí dva balvany, z nichž už těžko rozponáme ony dva muže. Čas už z nich obrousil jejich podobu. Snad časem zmizí ty dvě jámy a zapomene se, že tu někdo kdy kopal.