Historka o panu Pavoukovi

K názvu mlýna se váže další pověst, kterou zaznamenal Ignát Herrmann a která se objevila ve výboru jeho próz nazvaném Blednoucí obrázky:

Pan Pavouk, vlastník mlýna, byl zámožný a vážený muž, ale když mu zemřela žena Anežka, nesl to velice těžce. Jednoho dne se pak stalo něco nepochopitelného – v přestrojení za čerta se vydal loupit do domu jedné zámožné paní. Byl však přistižen a odsouzen do vězení. Žalářníku Kalibánovi pak zaslíbil svou dceru Barušku, které se pak neřeklo jinak než čertova nevěsta. Pavouk se z toho všeho nikdy nevzpamatoval, začal pít a když jednoho dne kráčel přes úzkou lávku u mlýna, aby vytáhnul stavidlo, spadnul do žlabu a utopil se. Od té doby se mlýnu říkalo Čertův mlýn (další názvy byly Na Čertovině nebo Bouda).

Mlýn již dnes v těchto místech nestojí – vyhořel roku 1920 a již nebyl obnoven. V letech 1920–21 pak byla v této oblasti postavena malšovická vodní elektrárna, celkem třetí vodní elektrárna ve městě.