Žižkův meč na Turyni

V dobách husitských žil na pevné tvrzi Turyna spravedlivý a moudrý zeman Petr. V roce 1423 se Petr Turynský se svojí čeledí připojil k Žižkovým vojům, aby se s ním postavil Čeňkovi z Vartemberka v Bitvě na Gotthardě.

Husité tam tehdy zvítězili, Hořice byly jejich, Čeněk odtáhl. Petr a jeho turynští se na Gotthardě bili jako lvi. Slepý Jan Žižka věnoval Petrovi na památku na ten den svůj v bitvě roztříštěný meč. Turynský zas pozval Hejtmana na svoji tvrz. Veselo bylo na Turyni.

Zlomený meč se pak v Petrově rodině dědil z otce na syna. O té zbrani se říkalo: "až bude v zemi zle, Žižkův meč nepřátele rozseká, na množství hledět nebude, stačí jen zavelet a hlavy jim srazí!"

, A skutečně, zle bylo. Přišla Veliká a dlouhá válka. Kališničtí páni museli Turynu opustit a odejít z království. Než zeman odešel, zakopal Meč do země. Přísahal, že se vrátí a s mečem své nepřátele vyžene z Čech. Turyna pak byla pobořena.

Jednou se u Turyny rozložili táborem cizí žoldáci. A hrozili vesničanům, že když si nenechají zrekvírovat dobytek a všechny zásoby, vesnici vypálí. Ultimátum hrozilo ranním masakrem. Vesničané byli zoufalí, ale jeden stařeček si vzpomněl na legendu o Žižkově meči. "Toho, kdo bude Meči na blízku, Meč ochrání!" V noci tedy sedláci vzali dobytek a uchýlili se do trosek Tvrze, kde se opevnili. Dokonce ve zřícenině nalezli starou zapomenutou zbrojnici.

Žoldnéři ráno zmateně hleděli na pobořené zdi ježící se kopími a sudlicemi. Neodvážili se vzít Turyni útokem. Rozhodli se sedláky vyhladovět. Obléhali Tvrz několik týdnů. Nakonec hladověli obléhaní i oblehatelé. Dny a dny, týdny...

Stařec jednoho dne prohlásil, že Meč s ním mluvil a prozradil mu přitom, že v Turyně je někde i tajná chodba. Vyčerpaní sedláci prokopali trosky, až chodbu nalezli. Potají tou cestou všichni obleženou tvrz opustili. Oblehatelé ráno zjistili, že jsou trosky prázdné. Vtrhli dovnitř a i oni objevili šachtu. Zaslepenou. V tom zjistili, že sedláci se zvenčí seběhli a celou Turyni zahradili. Trosky pak i se žoldáky uvnitř zapálili. Dali nájezdníkum okusit, to, co oni chystali pro sedláky.

Sálenou Tvrz pak vesničané strhli, chodbu zasypali a zbraně zakopali tam, kde spočíval Zlomený meč Slepého. Na místě pohřbeného Meče je dnes les Mečník. Turynu rozvezli a z kamení postavili půlku Myštěvse.

Nikdo už pak nikdy Žižkův meč nenašel a nehledalo jich málo!