Selkie

Selkie je bájné stvoření, které se vyskytuje ve folklóru ve Skotsku, v Irsku a na Faerských ostrovech. Podobné stvoření popisuje i folklór na Islandu. Slovo je odvozené ze staroskotského slova selich, resp. ze staroanglického seolh, jež znamená tuleň. Selkie žijí jako tuleni v moři, ale když si svléknou kůži, stávají se lidmi na pevnině. Legenda je nejznámější na Orknejích a Shetlandách a je velmi podobná legendě o labutí dívce.

Příběhy se selkií jsou většinou smutné romantické příběhy. Pokud selkie přijde o svou tulení kůži, není již schopná se vrátit zpět do moře. Pokud ji však najde, okamžitě se tam vrátí a je ochotná nechat na souši i svou rodinu.

Lidská podoba samců těchto bájných stvoření bývá popisována jako velmi přitažlivá. Pro lidské ženy je obtížné odolat svůdné moci těchto samců. Samci selkie obvykle svádí vdané ženy čekající na své muže rybáře a okouzlují ženy, které jsou nespokojené se svým životem. Pokud chce lidská žena navázat kontakt se samcem selkie, musí uronit sedm slz do moře. V případě, že člověk ukradne ženě selkie její tulení kůži, selkie je nucena stát se jeho ženou. Tato ženská bájná stvoření jsou prý výborné manželky, ale často je můžeme přistihnout, jak toužebně hledí na oceán a teskní po svém pravém domově. Když však selkie žena nalezne svou kůži, ihned se vrátí do moře, případně ke svému selkie manželovi. Selkie žena se po návratu do moře obvykle vyhýbá setkání se svým lidským manželem, ale někdy jsou tyto ženy zobrazovány při návštěvě svých pololidských dětí, jak si s nimi hrají ve vlnách.

Tulení kožoměnci, podobně jako selkie, existují ve folklóru mnoha zemí. Odpovídající stvoření existovalo ve švédské legendě. Činukové v Severní Americe si vypravějí příběh o chlapci měnícím se v tuleně.