Léčivá studánka

Mistr Matiásko byl kožešníkem a měl ve své dílně tovaryše, který ač přičinlivý a pracovitý měl problémy se zrakem, který mu po delší práci slzel. Mistr byl člověk uznalý a pokud to šlo, tovaryše Pepu pouštěl ven na procházku na sluneční světlo. Jednoho dne Pepík si šel odpočinout ke kapličce svatého Isidora, kde znaven usnul.

Náhle, nevěda zda spí či bdí, se mu zjevila přenádherná paní v bělostném šatu, z něhož se šířila krásná vůně a andělským hlasem promluvila: „Sestup ke studánce a umyj si oči v prameni!“ Pepík se probral a poslechl andělský hlas, tak dobře jeho očím již dlouho nebylo! Utíkal pak zpět do dílny a za čerstva vše vypovídal. I prosil druhého dne svého mistra, aby mohl opět k Isidorovi. Mistr mu vyhověl a když třetího dne šel opět ke studánce, dal mu mistr kartičku a olůvko, aby vše poznamenal. Když se třetího dne vrátil, stálo na kartičce jméno světlík lékařský. Kořenářka poradila, že to jméno bylinky, která rostla poblíž studánky a tak z odvaru bylinky a vody z Isidorské studánky si tovaryš oči dočista vyléčil.