Pověst o Uplíži

Na Uplíži (Oplíži) stával dobře opevněný kamenný hrad loupeživých rytířů, kteří loupili široko daleko. Naloupené poklady ukládali do velkých železných truhlic v hradním sklepení. Sklepy prý byly přehluboké a sestupovalo se do nich po dlouhých schodištích a ještě dlouho se šlo křivolakými chodbami. Hrabivost rytířů nebrala konce, nevybírali si mezi bohatými a chudáky a lid dlouho prosil Boha, aby zasáhl. Jednou rytíři oslavovali pohoršivým hodokvasem návrat z loupeživé výpravy, vysmívali se všem a ve chvíli, když v kostele pěli pašije, země se zatřásla a hrad se propadl i s rytíři pod zem.

Poklad pak několikrát hledali odvážní muži vždy na Velký pátek. Místo si označili velkým kruhem svěcenou křídou, rozdělali oheň a na něj přikládali zbytky ztrouchnivělých rakví. Kopali do země kruhovou jámu a brzy přišli na zasypané železné dveře. Jenomže ty nešly otevřít, byly pokřivené a celé zrezivělé. Když je konečně otevřeli, vše se za rachotu opět propadlo pod zem. Nestihli poklad vyzvednout, dokud zněly zpívané pašije a mocnosti pekelné jim poklady nevydaly.

Podle jiné pověsti zde později hledali propadlý poklad hledači z Fryštátu. Ze spánku však probudili velkou černou kočku, která nocovala poblíž na stromě. Kočka kolem nich proběhla a rozzlobeně prskala. Hledači se ulekli a utekli před ní jak před zjevením ďábla.

Podobný hrad loupeživých rytířů stál i na svahu jedné části doubravského kopce. Lup ukládali do podzemí, kde už měli několik velkých truhel plných pokladů. Jednoho dne při velkém dešti se celý svah i s hradem utrhl a ujel do trhliny v zemi, kde byl hrad zasypán hlínou. Odtud se pak později začalo říkat části obce Doubrava "Ujala". Jak poklad na "Ujalé" vyzvednout, to ani staří pamětníci nevěděli.