Očarované ruce

Kdo chce jíti přes ves Sázavu do městského lesa, musí jíti dvorem jednoho statku. Před mnoha lety našli v tom dvoře při kopání hnojiště lidskou paži i s rukou. Lidé se tomu velice divili a ptali se městského rychtáře, co o tom soudí. Rychtář řekl, že ruka asi jest očarovaná. Lidé tudíž usoudili, že nejlépe bude dáti ji zas tam, kde byla, a zahrabali ji do hnojiště. Později jedna děvečka zůstala přes noc na dvoře hlídat. Uviděla černou postavu jednorukou něco u hnojiště kutit. Ráno povědělo děvče sedlákovi, co vidělo. Sedlák šel k jednomu čaroději, který bydlel až nahoře v obecním lese a ten mu poradil, aby ruku vyhrabali a položili navrch hnoje. Aby zabili kohouta, uřízli mu hlavu a tělo kohoutí aby přiložili k ruce tak, aby je objímala. Učinili tak. V noci přišla opět černá postava, ale zmizela zas, protože děvče, co hlídalo, zapomnělo zhasnout světlo. Následující noc zhasla. Černá postava sebrala paži a přidělal si ji k rameni. Kohouta pozřela. Ráno se dívali a nenašli nic, než jedno červené pírko. To jest z našeho kohouta. Ale nebyla to pravda, jejich kohout neměl červeného peří. V noci přišel "černý" k sedlákově posteli a pravil: "Za to, žes lhal, nebudeš míti žádného štěstí." A také neměl. Každý týden musil odprodat nějaké dobytče, nebo prut pole zastavit. Konečně nezbylo mu než stavení. Prodal jej a jel do Ameriky. A loď, po které plul se potopila.