Roudnické zámecké přízraky

Zámek v Roudnici nad Labem, bývalý románský hrad, je svou rozlohou druhým největším v České republice. Před ním je jen Pražský Hrad. Navíc byl původně postaven v u nás málo vídaném stylu francouzských kastelů se sedmi baštami a věžicemi chránícími mohutnou obytnou věž. Velikosti i významu tohoto sídla arcibiskupů (byl tu prý na kněze vysvěcen i Mistr Jan Hus) odpovídá i souhrn pověstí a legend, které se k němu i k městu váží.

Biskupská pevnost, postavená teprve jako druhý kamenný hrad v Čechách, který nepatřil panovníkovi, si dodnes zachovala románská sklepení a s nimi četná tajemství. Právě ve zdejších sklepech, postavených nejpozději v roce 1189, měli nejméně ve dvou různých časových obdobích svá sídla nejvýznamnější čeští alchymisté. Podle starých záznamů zde zkoušeli vyrobit nápoj nesmrtelnosti i transmutovat zlato už pražští předhusitští a husitští arcibiskupové Albík z Uničova a jeho následovník, vzdělaný, ale politicky „kluzký“, Konrád z Vechty.

Dalším obdobím rozkvětu Hermovy vědy v Roudnici se podle sběratele legend a pověstí Martina Stejskala považuje éra vládnutí Viléma z Rožmberka, který zdejší panství získal v roce 1577. Kníže zde, stejně jako v jihočeských zámcích a tvrzích, nechal vybudovat alchymistickou laboratoř. Kromě českých mudrců je tu zmiňován Claudius Syrrus, kterého sem pan Vilém povolal až z daleké Anglie. Vše ale jednou končí, a tak z bohaté a slavné alchymistické éry zůstala v Roudnici díky pozdějším majitelům zámku (Lobkovicům) jen obrovská a cenná knihovna, čítající více než jedno sto tisíc knih. Mnohdy velmi vzácných.

Roudnický zámek si oblíbila i četná zjevení, nechybí ani různé paranormální jevy. Snad v souvislosti s dřívějším zde vládnoucím rodem Rožmberků se tu ještě v 19. století zjevoval v Čechách vzácný přízrak Černé paní. Poslední doložený případ se udál za bílého dne tehdejšímu kastelánu Diezlerovi, kterého Černá paní vyzvala, aby řádně a vždy uzamykal stříbrnici, neboť se z ní knížeti Lobkovicovi může ztratit stříbrný poklad. To kastelána překvapilo, protože o žádné takové místnosti, natož o pokladu, dosud neslyšel. Přízrak ho však dovedl k otevřeným dveřím, za kterými se v místnosti k jeho překvapení nalézalo obrovské množství stříbrného náčiní, včetně liturgických předmětů. Ještě než se stačil Diezler začít divit, odbilo na zámeckých hodinách poledne a Černá paní se před jeho očima rozplynula. S ní ale zmizely i dveře a místo nich tu byla jen holá zeď.

Dalším zjevením je duch pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, který zde kdysi sídlil. Přízrak se zjevuje ponejvíce v blízkosti dveří, které prý nejenže nelze nikdy uzamknout, ale ony se dvakrát do roka – noc, kdy se slaví čarodějnice a na svatého Jana 24. června - samy otevírají. Tyto dveře lze nalézt podle četných zobrazení démonů na jejich zámku.