Pověsti z Třemošné

Dříve hora nazývána Třebušná. Tak je zaznamenána v nejstarší písemné zmínce o hoře, v Kronice české Václva Hájka z Libočan (1541) a tak je někdy dodnes nazývána místními lidmi. Varianta Třemošná se objevuje až v 18. stol. (zřejmě poprvé na Müllerově mapě Čech z roku 1720). Což trochu odporuje teorii, že jméno vrchu je odvozeno od keře střemchy.

Třebaže Třemošná není zdaleka nejvyšším vrchem Brd, patří rozhodně k nejvýraznějším. Na mapách v 18. stol. byla jediným pojmenovaným vrchem centrálních Brd. Konec konců, dodnes se po Třemošné nazývá jedna z geomorfologických jednotek Brd – Třemošenská vrchovina – zahrnující i nejvyšší hory celého pohoří.

Třemošná je jedním z kandidátů býti horou Mons Oseca, uváděnou v Kosmově kronice jako hraniční vrch mezi panstvím Přemyslovců a Slavníkovců; s touto teorií přišel v pol. 20. stol. archeolog Josef Maličký.

K Třemošné se váže pověst o poustevníkovi (či spíše kouzelném dědečkovi), který třem chudým bratrům daroval za jejich tři mošny s jídlem jednu mošnu kouzelnou (a opět jim jí po čase sebral, když vlivem této kouzelné mošny zlenivěli a zpychli).