Kterak Klokočka ke jménu přišla

Před mnoha a mnoha lety, kdy ještě zvířetické panství vzkvétalo a místo tajemné zříceniny tu stál nádherný hrad, panoval celému okolí ušlechtilý a vážený pán se svou paní. Jednoho dne zvířetická paní onemocněla. Přijížděli lékaři zdaleka, místní kořenářky a léčitelé, ale nic nepomáhalo. Týdny plynuly a paní chřadla dál. Tu se paní ve snu zjevil svatý Prokop a pravil, že za její vlídnost a dobré srdce, jí poradí.

Nechť vyšle posly podél řeky do lesa, kde najdou rozkvetlý klokočový keř. Ten ať vykopou a vodu z pramene, který následně vytryskne, naberou do nádoby a nemocná ji vypije. Tak se také stalo. Všichni byli jak na trní, každý vyhlížel posly a paní držel palce v uzdravení. Když se paní zázračné vody napila, oči se jí rozzářily a líce zalila červeň. Paní se uzdravila a celé panství se radovalo. Na místě, kde kdysi rostl onen klokočový keř, nechali zvířetičtí postavit kapličku a vysvětit ji svatému Prokopu jako dík. Událost se rozkřikla do širokého okolí, konaly se tu slavné poutě a zdejší prostranství dostalo název Klokočka, což se nám dochovalo dodnes.