Pustý zámek

Na cestě z Mladkova do Lichkova podél Tiché Orlice, když přejdeme za elektrárnou trať, octneme se v malebném koutku, v jednom z nejhezčích v našem krásném kraji. Tichá Orlice se v těch místech hlučně převaluje přes balvany nastavené v cestu. Nad ní se tyčí prudká stráň zarostlá divokým lesem. Naproti, hned jak vejdeme do lesa, přivítá nás malý pramínek, u něhož stojí sloup s obrazem Panny Marie. Říká se mu Mariánský pramen a léčí prý oční neduhy. O kousek dál vzhlížíme na mohutná černající se skaliska, ukrytá v hustém porostu. Je to Pustý zámeček, kde dříve stávala tvrz.

Vraťme se do dob, kdy se v těchto místech ještě rozprostíral hluboký prales, kdy zde nebyla trať a koryto Tiché Orlice vedlo poněkud jinak. Bylo přeloženo právě kvůli té dráze. Bylo to odjakživa místo nedobré. Na skále stával prý dokonce hrad a v něm sídlili loupeživí rytíři. Věkovité stromy zastiňovaly svými korunami hluboké údolí, kdy bylo i za nejjasnějšího dne šero a ponuro. Místo jako stvořené pro nekalou činnost loupeživých pánů. Napáchali mnoho zla, olupovali pocestné a kupce a měli na svědomí celou řadu zločinů. Jejich duše neměly v hrobě pokoje a bloudily kolem skal Pustého zámku. I poklad veliký prý tam měli ukrytý kdesi ve skalách. Přes to, že už byli dávno a dávno mrtví, vyprávělo se o těch hrůzách ještě dlouho mezi lidmi, každý se těmto místům vyhýbal a kdo tudy právě nemusel jít, raději nešel. A když už ho nějaká vážná příčina vedla k tomu, aby tudy šel, pak jenom ve dne a to ještě musel u sebe míti růženec, svěcenou vodu, křídu nebo svíčku. Jakmile se mu na cestě nějaký duch nebo světlo zjevily, tu sevřel v ruce svěcenou věc vzkřikl: "Všichni dobří duchové chvalte Pána Boha!" Pak prý k němu neměli žádné moci. Někdy bylo dobře svěcenou věc hoditi před sebe. V každém případě však každý spěchal, snažil se rychle proklouznouti, aby měl toto strašidelné místo za sebou.

Ze sídla rytířů nezbylo nic, leda nějaké rozvaliny ukryté pod nánosem. Z tohoto místa prý vedly dvě tajné chodby. První ústila v jednom domě v Mladkově, druhá dokonce v Mezilesí. Chodba prý začínala jakousi jeskyní ve skále, byla opředena mnoha tajemstvími a lákala odvážlivce, kteří toužili nalézt skrytý poklad.Polím nad Pustým zámkem se říkalo Na ovčárně. Majitelem byl lakotný sedlák, který konával polní práce i v neděli, což mu lidé velmi zazlívali.