Šedý mužíček

Jednou šla mladičká Erna z Hřenska nakupovat. Když přicházela k místu, kde ústí silnice z Janova, uviděla na vysoké stráni šedého mužíčka, který na ni neustále kýval. Hrozně se polekala a zrychlila krok. Záhy potkala známou ženu a prosila ji, zda by nemohla počkat, až půjde z obchodu zpět, jelikož před chvílí spatřila šedého mužíčka a má strach jít sama zpátky domů. Žena byla hodná a počkala na ni. Když jí Erna na zpáteční cestě chtěla mužíčka ukázat, ať se žena dívala, jak se dívala, nikde ho nezahlédla. Dívka ale trvala na tom, že mužíček stojí na stráni a pořád jí kyne. O několik dní později Erna ochořela a dvanáct dní ležela v horečkách. Když se k ní její utrápená matka nakláněla a ptala se, co jí horečku způsobilo, dívka stále opakovala tu samou říkačku:

Na pařezu mužíček, krev chce. Utrhne kvíteček, děvče. Spatříš-li šedivce, zle je, zle.

Za několik dní chudinka vypustila duši.