Erbovní legenda pánů de Longueval z Buquoye

Rod Buquoyů nesl původně pouze šlechtický predikát de Longueval podle hradu, či spíše tvrze Longueval v Picardii ve Francii, odkud pocházel první z příslušníků rodu rytíř Alexandr de Logueval. Přídomek Buquoy rod přijal podle panství malý a velký Buquoy, která přikoupil až v roce 1567.

Alexader de Longueval se v jedenáctém století, ještě před začátkem křížových výprav, vydal do Palestiny, kde chránil křesťanské poutníky při pouti do Jeruzaléma. Cesta to byla nebezpečná, na poutníky čekala mnohá nebezpečí včetně nepřátelských Saracenů. Během bojů s nimi si počínal pokaždé velmi udatně. Sám měl v erbu draka, neboť vyděšení nepřátelé prý vždy, když se objevil na bitevním poli, volali zděšeně „drak jde“ a utíkali z boje.

V jedné šarvátce přišel oddíl, ve kterém bojoval také Alexandr, o svůj prapor. Vztyčená zástava mívala pro tehdejší bojovníky velký symbolický a také organizační význam. Pokud jednotka o vlajku přišla, hrozilo vážné nebezpečí, že nastane zmatek a vojáci budou rozprášeni. Ani tentokrát Alexandr nezaváhal. Strhl ze sebe šedý kožešinový plášť, který byl z druhé strany podšitý červenou látkou, nabodl ho na kopí a pod touto improvizovanou zástavou vedl svůj oddíl k vítězství.

Na paměť této události obdržel Alexandr pro své potomky do erbu právě onen plášť- šedě popelavé pruhy symbolizují kožešinu, červené rudou podšívku pláště. Jako štítonoši erbu pak vystupují draci na památku Alexandrova erbovního znamení.